Emoční jezení z pohledu psychofyziologie

Mnoho pacientů s nadváhou uvádí, že jejich stravovací návyky jsou silně ovlivněny stresem a emocemi. Nejedná se o "selhání vůle", ale o specifickou neurobiologickou reakci. Pochopení mechanismu emočního jezení je prvním krokem k jeho zvládnutí.

Neurobiologie stresu a jídla

Jídlo, zejména to s vysokým obsahem cukrů a tuků, aktivuje v mozku systém odměny (dopaminergní dráhy). Krátkodobě tak dochází k úlevě od dysforických (nepříjemných) pocitů. Jídlo se stává formou "automedikace" proti stresu, úzkosti nebo nudě.

Tento mechanismus však vede k bludnému kruhu: Stres -> Konzumace jídla -> Dočasná úleva -> Pocity viny -> Další stres.

Diferenciální diagnostika: Hlad vs. Chuť

Pro úspěšnou terapii je nutné rozlišit mezi fyziologickou potřebou (homeostatický hlad) a emoční potřebou (hédonický hlad).

Klinický test "Jablko": Při nutkání k jídlu si položte otázku: "Dal bych si nyní obyčejné jablko nebo suché pečivo?"

• Pozitivní odpověď: Indikuje fyziologický hlad. Organismus vyžaduje energii.
• Negativní odpověď: Indikuje emoční craving (bažení). Touha je specifická (čokoláda, slané) a signalizuje psychickou potřebu, nikoliv nutriční deficit.

Terapeutické techniky zvládání

Místo potlačení emocí jídlem doporučujeme aplikovat kognitivně-behaviorální strategie:

1. Technika STOP: Vytvoření časové prodlevy (cca 10 minut) mezi impulzem a reakcí. Umožní zapojení prefrontálního kortexu (rozumová kontrola) místo limbického systému (emoce).
2. Identifikace spouštěče: Analýza aktuálního stavu. Je to únava? Stres? Osamělost?
3. Alternativní copingové mechanismy:
   • Při únavě: Odpočinek nebo spánek.
   • Při akutním stresu: Dechová cvičení, fyziologické uvolnění (teplá sprcha).
   • Při nudě: Kognitivní stimulace nebo manuální činnost.

Závěr

Emoční jezení je naučený vzorec chování, který lze přepsat. Cílem není potlačení emocí, ale nalezení zdravějších způsobů jejich regulace, které nebudou sabotovat vaše zdravotní cíle.